vlasy.cz

Atopický ekzém

Aktivita mazových žláz u takto postižených lidí je nízká a jejich pleť i vlasy se jeví jako suché, povrch pokožky je pokrytý jemnými šupinkami, má sklon k tvorbě trhlinek a nerovnoměrnému prokrvování. Na suché pokožce se často vyskytují drobné záněty provázené zarudnutím, reaguje přecitlivěle na sluneční záření a častý kontakt s mýdlem. Při mytí zanícené pokožky mýdlem dochází ke snižování hodnoty pH a jejímu dalšímu vysušování.
Následné potíže jsou zprvu jen estetického rázu. Obraz na kůži se podobá popraskané keramické váze, vzhledově připomíná krokodýlí kůži. Její chronické dráždění může vést k tvorbě ekzémů. Ekzém z vysychání se vyznačuje zarudlými ložisky až o velikosti mince na velmi suché a šupinaté pokožce. Škrábání postiženého místa může vést k zanesení nebezpečné bakteriální superinfekce.#etarget
Lidé se suchostí kůže jen zřídkakdy trpí onemocněními typu akné. Předčasně se u nich vyvíjejí vrásky, vrstvy kůže se ztenčují. Proto suchá kůže vyžaduje již od časného mládí trvalou péči.
Atopický ekzém bývá označován jako endogenní ekzém nebo atopická dermatitida. Pro toto postižení je typické svěděni a velmi suchá pokožka se sklonem k zánětům. Potíže mohou vyústit až do stadia, ve kterém je nezbytná lékařská péče spojená s důslednou a šetrnou péčí o pokožku. Při onemocnění je porušena bariérová funkce kůže. Mimo jiné se může vyskytovat nedostatek kyseliny linolové, bez níž tělo nemůže tvořit ceremid1. Ten má rozhodující význam pro vytváření a udržování kožní bariéry a tím regulaci ztráty vody přes vrchní vrstvu kůže, tzv. epidermis. Jakmile tento regulační faktor chybí, dochází k přesušeni kůže, nedostatečné schopnosti vázat vodu a snížené tvorbě potu a mazu.

Rady pro péči

• Snažte se nepoužívat látky, které vysušují pokožku, např. roztoky s obsahem alkoholu.
• Koupejte se a sprchujte nejvýše jednou denně a používejte nealkalické čistící výrobky, které kůži šetrně čistí a nadměrně ji neodmašťují.
• Po koupeli dodejte kůži dostatečné množství tuku a hydratace.
• Nepobývejte v přehřátých a suchých místnostech. Ideální je maximální pokojová teplota 20 °C a minimální vlhkost vzduchu 55 %.
• K výraznému zlepšení stavu kůže může přispět také změna klimatu. Především ve výškách nad 1 500 metů nebo v přímořském podnebí je možno pozorovat zlepšení.
• Pozitivní vliv má také slunění, po poradě s lékařem můžete vyzkoušet ozařování ultrafialovým zářením UVA 1 nebo kombinací záření UVA a UVB.
• Důležitá je i výživa, která by měla být vyvážená a plnohodnotná, s vysokým podílem čerstvé stravy. Speciální diety se nedoporučují, pokud nejsou jednoznačně prokázány alergie na potraviny.
• U kojenců, kteří mají vysoké dědičné zatížení, doporučují lékaři podle možností kojení po dobu 36 měsíců. Neníli to možné, měla by se používat hypoalergenní kojenecká výživa.
• Dbejte na pitný režim. Dostatečné podávání tekutin zlepšuje stav kůže. Vlivem narušené bariérové funkce kůží se vydává více tekutin, než je obvyklé, proto je obecně vyšší potřeba podávání vody. Alkoholické nápoje mohou onemocnění zhoršovat.
• Tabákový kouř a nikotin mohou vyvolávat svěděni, a proto se jim vyhýbejte. Pohyb na vzduchu a pravidelný životní rytmus přispívají ke zmírnění vnitřního napětí.
• Oblečení noste propustné a příjemně měkké. Materiálům živočišného původu, jako je vlna, velbloudí srst, pravá kožešina, se raději vyhýbejte, stejně jako drsným, škrábavým látkám ze syntetických materiálů. Naopak se doporučuje přírodní bavlna, nebo hedvábí.

Mezi onemocnění ze skupiny tzv. atopie patří atopický ekzém, astma bronchiale, senná rýma, alergické záněty spojivek, ale v poslední době jsou k nim řazeny i migrény a některá onemocnění zažívacího traktu.
Kožní projevy atopického ekzému jsou především suchápřesušená kůže a úporné svěděni. Onemocnění probíhá dlouhodobě a převážně začíná v dětském věku (i když v současné době nejsou ani výjimkou počátky v dospělém věku). Začátek bývá v prvních měsících života, většinou jako drobné papulky (pupínky, krupička) na obličeji. Později se onemocnění rozšiřuje dále. Onemocnění může postihovat tzv. typické lokality (ohbí končetinloketní a kolenní jamky), bříška prstů (pulpitis sicca jemné olupování někdy i spojené s drobnými deformacemi nehtových plotének), typické jsou též obličej a krk. V těžších případech při zhoršení onemocnění se atopický ekzém nachází kdekoliv na těle.
Ložiska později přecházejí do zarudlýchnplošek s výrazně zhrubělým povrchem a šupením.

Provokační faktory

Příčinou jsou zřejmě geneticky disponované poruchy imunitního systému (především T lymfocytů) a o alergické etiologii (teorie přecitlivělosti) svědčí výskyt specifických protilátek (IgE). Na zvýšeném výskytu se podílejí zřejmě i civilizační faktory (znečištění, zvýšená zátěž kůže zevním prostředím). Rozvoj onemocnění mají na svědomí i tzv. provokační faktory klimatické podmínky, roční období (zhoršování na jaře a podzim), infekce, styk s alergeny, nevhodná strava (čokoláda, tropické aromatické ovoce) a vlivy emocionální např. stres.
Projevy se zpravidla s přibývajícími roky zlepšují a asi u tří čtvrtin postižených se do puberty zhojí, nebo se zbývající projevy výrazně zmírní. V časné dospělosti a dospělém věku zachovává onemocnění lokalizaci jako v dětství. Většinou je kůže zhrubělá (lichenifikovaná), častým projevem jsou jakoby červené uzlíky (pruriginózní forma). Úporné svěděni a sklon k recidivám zůstává. Často se mohou připojit i psychické problémy.

Každodenní léčba
Léčení je dlouhodobé a vyžaduje pravidelnost a trpělivost. Je nutné pacientovi a jeho rodině vysvětlit podstatu onemocnění, její dědičný charakter a dlouhodobý či trvalý charakter onemocnění. Je nutné pomoci pacientovi s onemocněním žít a prostřednictvími moderních léčiv udržet atopický ekzém ve stabilizovaném stavu.
Základem léčby jsou promazávací (indiferatní) masti, krémy a tělová mléka. Používají se denně a pomáhají nemocné kůži udržet ochranný povrchový plášť, vnitřní stabilitu a srovnávají narušené hodnoty tuků v oblasti pokožky. Další důležitou součástí je neodmašťující čištění (olejové koupele). Hygiena též užívá speciální čistící přípravky bez dráždivých látek typu klasického mýdla.
Léčba zhoršení ekzému spočívá v časné a krátkodobé aplikace kortikosteroidních preparátů a po zlepšení nesteroidními preparáty (např. s obsahem močoviny nebo dehtu). Celkově je prospěšné aplikovat léky proti svěděni a alergii antihistaminika. Pro udržení stabilního stavu je doporučena i světloléčba a klimatoterapie pobyt u moře nebo v horách.

MUDr. Karolína Kykalová

Institut estetické medicíny

www.zbozi-vlasy.cz/alergie a nemocná pokožka

Autor: redakce Vlasy.cz