Ostatní ochlupení lidského těla

Když je lidský zárodek starý čtyři až šest měsíců, jeho trup se začíná pokrývat drobným ochlupením zvaným lanugo. To je maximálně vyvinuto v sedmém až osmém měsíci, kdy kryje celé tělo s výjimkou dlaní, chodidel, konečných částí prstů na zadní straně, rtů, očních víček, prsních bradavek a zevních pohlavních orgánů.

Chlupy vznikly kdysi v dávné historii mezi rohovatými šupinkami kůže plazů, se kterými máme společnou vývojovou větev. Původně vyrůstaly v malých skupinkách po třech až pěti chloupcích s nejsilnějším z nich uprostřed a tyto skupinky byly rozmístěny střídavě v řadách tak, jako jsou tašky na střeše. Protože se při vývoji nového jedince zkráceným způsobem opakuje vývoj celého lidského druhu, tak u lidských zárodků starých čtyři až pět měsíců rostou chlupy právě tímto způsobem.

Lanugo tvoří na těle proudy a víry. Tyto proudy i víry se tvoří i v srsti zvířat a i když to není zcela jasné, považuje se, že odpovídají směrům tekoucí vody. Před narozením lanugo odpadá do plodové vody. Část lanuga plod před narozením spolyká, část spolu se sekretem mazových žláz a odpadlými buňkami kůže tvoří bělavý maz, který je na povrchu dítěte při jeho narození.

Sekundární ochlupení

Je typické pro období po narození člověka a patří k němu chloupky (pili), vlasy (capilli), řasy (cilia), obočí (supercilium). Chloupky jsou silnější než lanugo a jsou rozptýlené po celém těle, přesně tak, jak bylo lanugo. To znamená, že nerostou tam, kde dříve nebylo lanugo.

Řasy jsou kratší, tužší chloupky vyrůstající z okrajů očních víček ve třech až čtyřech řadách. Jejich volné konce jsou však v jedné řadě. Řasy jsou ochranou oka. Bývají ze všech chloupků člověka nejvíce pigmentované. Šedivějí vzácně a velmi pozdě. Jsou poměrně silné. Na horním víčku jich bývá sto padesát až dvě stě a jsou prohnuté nahoru. Na dolním víčku bývá řas méně, sedmdesát až sto. Živnotnost řasy je sto až sto padesát dní. Za den vypadne a obnovuje se zpravidla jedna řasa.

Obočí, soubor brv sestavený v mírném oblouku nad horním okrajem očnice, se ze sekundárního ochlupení objevuje nejdříve. Je naznačeno již před narozením, v růstovém období je tenké, v dospělosti mohutní. Po čtyřicátém roce se na hranici vnitřní a střední třetiny obočí objevují jednotlivé silné a dlouhé chlupy, které odpovídají hmatovým sinusovým chlupům savců. Poloha a tvar obočí velmi výrazně ovlivňují výraz obličeje.

Terciární ochlupení

Terciární ochlupení se začíná objevovat u lidí v pubertě a je vázané na pohlavní hormony. Rozlišujeme celkové a místní terciární ochlupení.

Celkové terciární ochlupení je tvořeno silnějšími, delšími a zpravidla tmavšími chlupy, než jsou chlupy sekundární. U mužů narůstá toto ochlupení na hrudi, nad prsními bradavkami, na břiše, na paži, na zadní straně předloktí a ruky, na stehnech a bércích. U žen se objevuje na dolních částech stehen, na bércích a ojediněle okolo prsních bradavek a nad hrudní kostí. U obou pohlaví se toto ochlupení nevyskytuje na bočních stranách břicha a hýždí.

Lokální terciární ochlupení se vyskytuje na několika částech lidského těla.

Chlupy v podpaždí (hirci), objevuje se v pubertě, u žen jako ohraničený pás, u mužů bez přesného ohraničení. Jsou zpravidla zvlněné a spojené s potními žlázami.

Chlupy ve stydké krajině, pubické ochlupení, je velmi silné, zprohýbané a často spirálovitě stočené. U mužů se objevuje pubické ochlupení mezi dvanáctým a čtrnáctým rokem, u žen mezi desátým a jedenáctým rokem. Tvar pubického ochlupení je u mužů a žen rozdílný.

Vousy (barbi) rostou u mužů a objevují se později než pubické ochlupení, asi od šestnácti let. Od dvaceti let rostou rychle. Vousy patří mezi nejsilnější lidské chlupy. U žen, zvláště tmavovlasých, se objevují náznaky vousů na okrajích horního rtu, jednotlivé chloupky se mohou nalézat na dolní čelisti a bradě.

Chlupy ve vchodu do zevního ucha (tragi) jsou silnější až v dospělosti. U mužů jsou nápadnější než u žen.

Chlupy v nosním vchodu (vibrissae) jsou silné, kratší, které zachycují prach z vdechovaného vzduchu.

Sinusové (hmatové) chlupy

Jsou u lidí zbytkem z vývoje druhu. Tyto chlupy u nižších savců fungují jako detektor jemného dotyku při kontaktu s okolím. Jak u nich, tak u člověka se vyskytují na typických místech, na hranici vnitřní a střední třetiny obočí, na tváři pod dolním víčkem, na dolní straně tváře, na zadním obvodu boltce, někdy na zevním okraji horníhu rtu. Jedná se o silné, tvrdé a poměrně dlouhé, jednotlivě vyrůstající chlupy, které se objevují převážně u mužů po čtyřicátém roce. Vlasové pochvy těchto chlupů mají, ve shodě s původní funkcí, bohatá nervová zakončení.

www.zbozi-vlasy.cz

Autor: redakce Vlasy.cz